Jako malý špunt jsem byl častým modelem pro fotoaparát mého otce. Jak čas plynul, fotek ubývalo a po stření škole jsem zjistil, že jich opravdu moc nemám. A tak po vzoru své sestry jsem si pořídil "foťák pro blbečka" a se svojí YASHICOU, jsem se i já pokoušel zachytit svět kolem mě. To bylo něco. Metry a metry filmu a jenom několik slušných fotek.  Narozdíl od taťky, který si již dlouho pohrával s výrobou pouzdra pro svůj fotoaparát, jsem neměl tolik odvahy a odhodlání rozloučit se se svým fotoaparátem a riskovat utopení. Teprve nástup digitální techniky a nemilosrdné podmínky, mě přinutili pokoušet se o fotografii i v tomto nádherném prostředí. Za dobu svojí potápěčské aktivity, jsem ale poznal tolik dobrých fotografů, že se rozhodně nehodlám s nikým měřit. Fotím jen tak pro radost a některé snímky jsou uveřejněny v  GALERII.