Voda jako živel mě provází již od dětství. Jako malý kluk jsem jezdil  s rodiči po všech možných loužích a lomech. Taťka se totiž věnoval v té době ojedinělým druhem vodního sportu. K jachtingu, v jejich rodině velmi rozšířenému sportu, přidal také potápění. V té době bylo u nás ještě v plenkách. Já měl to štěstí, že už jako malý capart jsem měl ploutve, o kterých se mnohým ani nesnilo. Docela mě mrzí, že to tenkrát nevydržely a ani nevím, kde skončily. No prostě mě to táhlo do vody. Moje první zážitky s přístrojovým potápěním jsou spjaty s písáky Helene & Kateřine See. Louky chaluh, zatopený les a spousta štik a kaprů. Je však pravdou, že až teprve Jitka mě dotlačila, abych svoje dovednosti a znalosti také podpořil certifikací. Takže CMAS P*! Jak jinak. To byla moje prví kvalifikace. Poté jsem pokračoval řadou systémů a škol a v dnešní době jsem aktivním instruktorem systémů SSI a SDI. Ale ani tak se pro mě nestalo potápění rutinou. Vždy se těším na svá oblíbená místa i na nové destinace.

Právě tato touha po nových zážitcích mě vedla cestou stát se instruktorem a nabídnout tuto krásnou zkušenost i dalším lidem. Je to opravdu něco krásného. Být poprvé pod vodní hladinou. Zažít tu krásu a nemuset přitom myslet se zadrženým dechem na to, jak dlouho to vydržím. Dokonce si dovolím říct, že nejde ani tak o kurz, jako o možnost kterou tímto získal. Mohu teď legálně a profesionálně přiblížit tento svět i lidem bez jakékoliv kvalifikace a bez nutnosti absolvovat kurz. Jde opravdu jenom o to poskytnout nezbytné informace a postarat se o zájemce pod vodou k jeho spokojenosti. On už si jenom vychutnává tuto nádhernou chvíli. Dobré je také to, že to nemusí být zrovna v Egyptě, kde takovýto výlet pod vodní hladinu je velmi rozšířený, ale ten samý zážitek lze získat i při ponoru mezi štikami, okouny, kapry, sumci a raky, kterých je v našich vodách stále ještě dost a dost.